Rozvodná deska 230 V

Na pracovišti elektronika-amatéra je rozvod elektřiny naprosto nezbytnou součástí a tak je jeho vyřešení dalším přirozeným krokem při budování tohoto pracoviště. Úkolem rozvodu je umožnit bezpečné připojení především měřicích přístrojů, ale i přijímačů, zesilovačů a vůbec všech pro hobby potřebných zařízení napájených ze síťového rozvodu 230 V. Těchto přístrojů je většinou mnoho, více, než kolik jich dokáže obsloužit klasický prodlužovací přívod zvaný pes, takže první požadavek je dostatečný počet zásuvek. Tento počet jsem odhadl s jistou rezervou na dvacet. Proudové zatížení alias procházející výkon nedosahuje vysokých hodnot. Odhadneme-li příkon jednoho staršího měřicího přístroje na několik desítek wattů, pak celkový příkon je 20 × 30 W = 600 W a to odpovídá proudu 600 W : 230 V = 2,608 A. Další požadavek je hlavní vypínač, kterým je možné vypnout pracoviště celé a najednou. Posledním požadavkem je ochrana připojených zařízení před přepětím přicházejícím z rozvodné sítě a je jasné, že tento požadavek může vyřešit jen komplexní řešení přepeťové ochrany v celé elektroinstalaci budovy, která musí být i z tohoto hlediska navržena. Jako poslední článek v celém řetězci ochran použijeme svodič přepětí správné třídy v zásuvkovém provedení vyrobený některou renomovanou firmou (třeba [5]). Správnou funkci a stav elektroinstalace je nutné ověřovat pravidelnými revizemi [8]. A ještě lze řešit přepěťovou ochranu administrativním opatřením „při hrozící bouřce vytáhni ze zdi“.

Zapojení

Zapojení je opravdu jednoduché. Síťová šňůra přivádí elektrickou energii na dvoupólový hlavní vypínač, postupuje na obvod s tavnou pojistkou. K signalizaci neporušenosti pojistky a stavu zapnuto, tedy normálního provozního stavu, slouží optická indikace kontrolkou s doutnavkou. Následuje jedenáct paralelně propojených dvojzásuvek organizovaných do tří větví po 4, 4 a 3 dvojzásuvkách.

Schéma zapojení rozvodu 230 V na laboratorním stole.

Součástky a konstrukční provedení

Je použit bežný elektroinstalační materiál: instalační krabice, dvojzásuvky, vypínač, signální doutnavka, průchodka, povětšinou od výrobce KOPOS Kolín a.s.. Vybíral jsem podle katalogů [6], [7]. Přívodní šňůra (flexošňůra) je samozřejmě třívodičová, v robustním provedení, včetně zástrčky, dostatečně dimenzovaná na jmenovitý proud a napětí a schváleného typu stejně tak jako všechny ostatní součástky.

Základ konstrukce tvoří deska z lamina tloušťky 12 mm o rozměrech 36 cm × 46 cm. Postačila by i deska o menší tloušťce. Na ní je po celé ploše připevněna nehořlavá podložka, na kterou jsou přišroubovány instalační krabice pro dvojzásuvky (11 kusů) a dvě čtvercové pro pojistkovou krabici a signalizaci a hlavní vypínač. Do krabice s vypínačem vstupuje přívodní šňůra přes průchodku. Elektrické propojení svorek L a N bylo provedeno Cu vodiči o průřezu 1,5 mm² (J < 4 A/mm²) s izolací v příslušných barvách. Vždy stejné svorky vodorovně sousedících zásuvek jsou propojeny kontinuálním vodičem a zásuvky tvoří jednu větev. Svorky PE všech jedenácti dvojzásuvek propojuje jeden průběžný Cu vodič o průřezu 2,5 mm² s izolací v barvách zelená+žlutá.

Fotografie základní desky s připevněnou nehořlavou podložkou a instalačními krabicemi před jejich montáží. Fotografie rozvodné desky v průběhu montáže.

Ovládací, signalizační a ostatní prvky jsou opatřeny štítky s popisem. Štítky byly vytisknuty na papír laserovou tiskárnou a přilepeny tuhým kancelářským lepidlem. Kupodivu drží, zatím. Použito bylo symbolů podle IEC viz [9]. Upevnění rozvodné desky na bočnici policové nadstavby pracovního stolu je provedeno čtyřmi spojovacími šrouby, které se používají na spojování dílů nábytku.

Hotovo, rozvodná deska je upevněna na své místo. Hotovo, rozvodná deska v provozu.

Výstraha

Článek slouží jen pro informaci a jak jsem toto udělal já a každý z Vás je soudný a svéprávný a pokud neví co dělá rozuměj tedy, že nemá odpovídající zákonem stanovenou kvalifikaci k předmětu článku, nebude brát toto jako návod! Nikoho nenavádím, dělej to taky a tak a zbavuji se odpovědnosti za jakékoliv škody ať na majetku, na těle či na duši účinkujících.

Doplnění zásuvky pro ruční nářadí

Fotografie dvojzásuvky připevněné na pravé bočnici pod deskou stolu.

Dvojzásuvka pro napájení elektrického ručního nářadí, namontovaná pod desku stolu

Po určité době používání se ukázalo být praktickým přidat zásuvku pod desku stolu, což je optimální místo pro napájení ručního elektrického nářadí, typickým příkladem je pistolová páječka, ruční vrtačka a nebo pistole na tavné lepidlo. Jakožto pravák, umístil jsem si ji na pravou bočnici stolu. Umístění na názorně vidět na vedlejší fotografii. Instalační krabice je namontována na nehořlavou podložku a přívodní šňůra je vedena v instalační liště, prochází kabelovým otvorem v přepážce stolu a její zástrčka je připojena do zásuvky na rozvodné desce.

Závěr

Rozvodná deska zatím splňuje bezezbytku požadavky definované v úvodu článku. V pozdějším čase se předpokládají její postupné úpravy podle dalších nových požadavků, jež vyplynou z praxe. Samozřejmě, že tyto úpravy zde bude prezentovány. Což se i stalo, podzim 2010, viz odstavec Doplnění …

Literatura

[1] Dr. Jaroslav Závada; článek Domácí dílna a laboratoř, časopis Konstrukční elektronika A Radio, číslo 5, ročník 2003, strany 3 až 29.
[2] Diametral spol. s r.o.; Elektro-moduly a přístroje VarioLab+
[3] Prof. Ing. Jiří Svačina; Základy elektromagnetické kompatibility (EMC) Část 3: Způsoby omezování rušení - odrušovací prostředky a elektromagnetické stínění
[4] Ryston electronis; Rezistory, termistory, varistory - Kat. list AVX - TPC Zinc Oxide Varistors , především kapitoly Introduction, Applications a Selection Guide.
[5] EATON (Moeller); Příručka svodiče přepětí 2006.
[6] Kopos; katalog Elektroinstalační krabice a příslušenství .
[7] Kopos; katalog Elektroinstalační lišty, kanály a příslušenství.
[8] Ing. Milan Kaucký, KM Technik; článek Proč, jak a čím ověřovat stav varistorů ve svodičích přepětí.
[9] Internet; článek Symboly ovladačů a indikátorů přístrojů.
[10] Ing. Zdeněk Rous; článek Kysličníkové varistory pro přepěťovou ochranu sdělovacích zařízení, časopis Sdělovací technika, ročník 1985, číslo 5, strany 185 až 186.